Příběh, který vypráví šestnáctiletý postižený chlapec Frank, který žije se svým otcem na jednom ostrově v dokonalém utajení před úřady. Trpí svým postižením a vytváří si svůj vlastní magický svět, kde hlavní slovo má násilí. Z děje se postupně dozvíme o třech vraždách v rodině, které připravil a naaranžoval tak, aby si lidé mysleli, že se jednalo o nehody.
Čínská próza si pomalu, ale jistě, razí cestu i k českým čtenářům. Kniha držitele Nobelovy ceny Gao Xingjiana s názvem Hora duše je především o hledání smyslu života, sebe samého a uvědomění si své pozice mezi ostatními lidmi.
Pokud poslední romány jednoho z nejznámějších současných spisovatelů dokázaly zaujmout širokou čtenářskou obec, myslím, že z této knihy se nestane další z autorových bestsellerů. Přiznává to koneckonců i sám, když v jednom ze zveřejněných rozhovorů připouští, že si toutu knihou spíše udělal radost (také ji tvořil přes 10 let). Murakami je mnohonásobný pokořitel maratonské vzdálenosti a dalších ultraběhů a v knížce popisuje formou různě dlouhých statí, úvah a esejů svojí připravu na běžecké akce, pocity, dojmy, bolesti a zážitky z různých období, kdy běhal.
Mladý Ludvík je zaměstnancem pohřebního ústavu. Vydělává si na živobytí tím, že prodává pozůstalým náhrobky, sochy a pomníky. Protože je právě těsně po první světové válce a v poválečném Německu probíhá drastické znehodnocení marky a všeobecný ekonomický úpadek, jsou veškeré peníze, které vydělá, ve velmi krátkém čase nepoužitelné a Ludvíkovi nezbývá, než žít ze dne na den. Je poznamenán válečnými útrapami, které prožil na frontě, a všudy přítomnou smrtí, které neunikl ani po válce.
Spolumajitelem pohřební služby je Ludvíkův nejlepší kamarád Jiří Kroll. Jiřího nevraživý bratr Jindřich, prohnaný majitel místní restaurace Eduard Knobloch, pohřebák Slzavý Oskar a další občané německého maloměsta tvoří skupinu lidí, z nichž každý má svůj vlastní osobitý světonázor, pohled na svět a svoje místo v něm. Jen Ludívk neustále hledá sám sebe, pokouší se před ostatními lidmi skrýt svoji nejistotu a neustále přemýšlí, co je cílem a smyslem jeho života. Jeho každodenní žití mu neulehčuje ani fakt, že se stýká s okouzlující Isabelou, chovankyní ústavu pro duševně choré, která žije ve svém vlastním světě, který je však často smysluplnější, krásnější a méně pokrytecký, než svět reálný. Jeden z neprávem opomíjených Remarqueových románů, snažící se přiblížit úděl mladého člověka, který ve svém životě zažil už příliš mnoho a o světě ví přesto příliš málo na to, aby v něm mohl být doopravdy šťastný.
Útlá knížka fejetonů úspěšné spisovatelky Terezy Boučkové mi přistála na mém nočním stolku minulý týden. Ideální čtení pod pergolu nebo slunečník či dovolenou. Krátké, čtivé fejetony přesně v tom duchu, na jaký jsem od autorky zvyklý. Na léto doporučuji!
Pouštní planeta Arrakis, známá také jako nehostinná Duna, je jediným zdrojem melanže. Na melanži, zvláštním druhu koření, jsou závislí navigátoři Kosmické gildy se svým monopolem na mezihvězdné lety, tajemné sesterstvo Bene Gesseritu a spousta dalších skupin a jednotlivců žijících v mnoha miliardovém vesmírném Impériu. Tomu vládne padišáh imperátor a několik velkorodů, z nichž někteří jsou spojenci a mnozí se vzájemně nenávidí. Kdo ovládá Dunu, ovládá koření, kdo ovládá koření, ovládá svět.
Děj Duny se točí především kolem osudu Leta Atreida, mladého vůdce aristokratického velkorodu Atreidů, jejichž državou a sídlem je již nějakou dobu právě planeta Arrakis. Přímý dohled nad dodávkami koření pro celé Impérium je však velkým lákadlem a Atreidové, stejně jako prakticky žádný velkorod, rozhodně nejsou bez nepřátel. Čtenářské pozornosti se však dostane i mnoha dalším postavám a vyprávění se tak obvykle odehrává v několika rovinách, které se na konci setkávají spíše volně a umožňují tak vytvořit si o pozadí celého příběhu ucelený obrázek. Svět Duny je velmi rozsáhlý a propracovaný. Do podrobností je rozvedeno fungování Impéria, jeho ekonomika, vzájemné politicko-historické vazby mezi členy landsraadu (obdoba parlamentu) a samozřejmě především často naprosto protichůdné zájmy jednotlivých mocenských spolků. Intriky a vzájemné hry o peníze a moc tak vypadají v rámci nastavených pravidel velmi efektně a uvěřitelně. Duna je cyklem celkem devíti knih. Tři jsou takzvané "předehry", napsané bratrem Franka Herberta, Brianem a jeho přítelem, známý spisovatelem Kevinem J. Andersonem, a dějově předchází první knize. Po Duně pak následuje ještě dalších pět knih, které rozvíjejí původní příběh a osudy jednotlivých postav. Duna je po právu legendou mezi sci-fi romány a je ve sci-fi zhruba tím, čím je Pán prstenů v žánru fantasy.
V minulém roce konečně vyšel český překlad mezinárodního bestselleru australského autora Markuse Zusaka. V románu sledujeme životní příběh Liesel Memingerové, který je zasazen do období 2. světové války a období holocaustu. Zvláštností je zvolení vypravěče tohoto příběhu, kterým autor učinil Smrt.
Na sklonku života, v roce 1949, pouhý rok před svou smrtí, dokončuje George Orwell své poslední a největší dílo. Román, který reflektuje jeho nejtemnější obavy o směřování tehdejší ideologie socialismu a komunismu. Ačkoliv sám nevyrůstal ani nikdy nežil v žádném absolutistickém státě, s neuvěřitelnou přesností dokázal ztvárnit atmosféru totalitní společnosti a dokonale popsat její fungování. Zároveň vše dovedl do extrémní, avšak hrozivě realistické a uvěřitelné podoby.
1984 není ani tak románem jako spíše analýzou. Analýzou společnosti i lidstva samotného. Nekompromisní vizí budoucnosti, v níž společenský řád zcela dominuje nad jakýmkoliv sebemenším projevem individuality a kdy i myšlenka může být hrdelním zločinem. Rozprostírá se před námi prostředí společenského zřízení, ve kterém zájmy jedince nejsou jen potlačovány, ale ve kterém doslova přestávají existovat. Svět, v němž není místo pro lásku nebo svobodu - alespoň ne v takové podobě, v jaké ji chápeme dnes. Svět, ve kterém dvě a dvě může být zcela reálně a neoddiskutovatelně pět. Kniha mohla a stále může velmi dobře posloužit jako příručka moderní diktatury. Ukazuje, jakým způsobem lze formovat myšlení lidí na nejvyšší úrovni a co je potřeba udělat, aby se nastolený řád udržel u moci. Detailně popisuje nástroje, jimiž je možné a nezbytné upevňovat moc totalitního státu jako je mediální propaganda, záměrná degradace jazyka nebo umělé cílení lidských emocí. Představuje "dokonalé" (v relativním slova smyslu) politické uspořádání, teoreticky umožňující neomezenou dobu trvání vlastní existence.
Sbírka esejů slavného spisovatele Raye Bradburyho přibližuje podstatu úspěšného psaní a dává nahlédnout do autorovi duše. Kniha není klasickou příručkou spisovatelství ani kurzem technického psaní. Lze v ní najít několik ryze praktických a užitečných tipů, ale nabízí pomoc především v oblasti vnitřní motivace a učí, kde brát a jak zacházet s inspirací.
Setkáte se s příběhy z Bradburyho dětství, s jeho spisovatelskými začátky a rannou tvorbou. Dozvíte se, jaké události v jeho životě vedli k napsání nejslavnějších děl jako 451 stupňů Fahrenheita či Marťanská kronika, a zjistíte, co musíte udělat, abyste se svojí tvorbou takovým dílům vyrovnali.Kniha Zen a umění psát je jiná, než většina ostatních publikací zabývajících se psaním. Spíše, než technikou se zabývá spisovatelovým nitrem a odkrývá samotnou duchovní podstatu literární tvorby.
Nositelka Nobelovy ceny z roku 2004 Elfriede Jelineková vydala v roce 1980 román Vyvrhelové. Letos na jaře konečně vyšel český překlad této knihy.
Jeden z nejvýznamnějších vědců současnosti a nejznámější popularizátor vědy, Stephen Hawking, se ve své přelomové knize, kterou vstoupil do povědomí širší veřejnosti, zabývá otázkami, které si lidstvo klade od doby, kdy zjistilo, že Země je kulatá a i dávno před tím. Co je to prostor a jaké jsou jeho vlastnosti? Jakým způsobem se chová čas a co to vlastně je? Kdy a jak vznikl Vesmír? Kam a k čemu směřuje a jak to bude vypadat, až jednou skončí?
Stručná historie času přibližuje svět kolem nás a fascinujícím způsobem vysvětluje zdánlivě samozřejmé věci a jevy. Zabývá se pohledem lidí na kosmologii od dávných časů až po současnost a moderní vědecké objevy konfrontuje s představami běžných lidí. Kniha není jen striktně vědecká, otírá se i o filozofická a zdánlivě vědeckofantastická témata jako zda existuje bůh či jestli je teoreticky možné cestovat časem. Jedna ze stěžejních publikací britského teoretického fyzika, která formovala moderní pohled na fyzikální zákony fungující na úrovni celého Vesmíru.
Román známého holandského spisovatele nás zavede do období 2. světové války a okupovaného Holandska. Na pozadí dobových reálií rozehrává hru plnou konspirace, tajemství, překvapivých obratů a nečekaných zvratů. Hlavním hrdinou je Henri Osewoudt, kterého jednoho dne navštíví neznámý pan Dorbeck. Ve spolupráci s britskými agenty má za úkol likvidovat vytipované zrádce a zapojit se do odbojové činnosti. Postupem času se ovšem věci, které se zdály být jasně ložené, začínají vymykat kontrole a vražd přibývá...
Viktor Machek
0 Comments